Virtuální bublina, nebo budoucnost trhu s uměním?

Další krok použití virtuální reality v umění. I to je výstava Radky Bodzewicz Na Hraně, kterou uvidíte na Signal festivalu

Na výstavě čeká na návštěvníky malba, kterou unikátním způsobem dotváří nejmodernější technologie pracující se světlem a virtuální realitou. Autorka využívá projektor Lightform, který promítá na obraz světelné paprsky, a dodává mu tak další dimenze a varianty. „Inspirovala jsem se především iluminací, paralelou k dekorativnosti a obrazové hře s jednotlivými motivy, ale mimo křesťanskými,“ přibližuje umělkyně a autorka výstavy Radka Bodzewicz.

Návštěvníci budou mít k dispozici také VR brýle, díky kterým se jim otevře okno do světa autorčiny fantazie. „Divák prochází třemi světy. Je to inspirováno změněným stavem vědomí, kterým jsem chtěla divákovi zprostředkovat to samé, co já můžu prožívat třeba při malování. V té virtuální realitě člověk nevidí své tělo, přestane se vnímat a jenom cítí prostředí. A skrz hudbu a rytmus se může dostávat do dalšího způsobu vědomí nebo přemýšlení. Je to takový pokus,“ dodává autorka.

Výstava Na Hraně se koná jako doprovodný program Signal festivalu. V holešovické Bold Gallery ji tak můžete navštívit do neděle 17. října, následně se do 7. listopadu přesune do online prostoru.

Virtuální realita ve vizuálním umění

Přednáška 3. října od 16:30 hodin na IIM.

Již několik let proniká virtuální realita do umělecké tvorby. Umělci ze všech oblastí, včetně malby, sochy a performativního umění, objevují toto médium pro svoji práci. V Berlíně sídlící kurátorka Tina Sauerlaender představí dějiny imerze, vývoj média virtuální reality a aplikaci VR v oblasti výtvarného umění, stejně tak jako svoji vlastní kurátorskou praxi a Radiance VR, mezinárodní platformu pro umělecké zážitky ve virtuální realitě. Tinu doprovodí Jan Freiberg, kurátor Galerie Na shledanou, který s virtuální realitou pracuje v rámci galerie od roku 2015.

Tina Sauerlaender je kurátorka a autorka žijící v Berlíně. Zaměřuje se na vliv digitality a internetu na individuální prostředí a společnost. Se svým výstavním hubem peer to space organizuje mezinárodní skupinové výstavy, např. The Unframed World. Virtual Reality as Artistic Medium for the 21st Century v HeK Basilej v roce 2017. Je spoluzakladatelka online platformy pro umělecké zážitky ve virtuální realitě, a spoluzakladatelka online výchovné platformy pro virtuální a rozšířenou realitu v umění. Je zakladatelka SALOONu, sítě pro ženy ve výtvarném umění v Berlíně, Hamburku, Paříži a ve Vídni. Tina Sauerlaender následně představí dílo Animalia sum Biancy Kennedy and the Swan Collective ve virtuální realitě.

Jan Freiberg je kurátor současného umění, od roku 2010 do 2019 provozoval hřbitovní Galerii Na shledanou v jihočeské Volyni. V rámci galerijního programu se podílel na vzniku několika děl ve virtuální realitě. Na zařízení HTC Vive představí některá z nich, například dílo malíře Josefa Bolfa Spannungsbogen (spolupráce Vojtěch Rada, Ba:zel). Prezentaci doplní ukázkami z bienále virtuální reality z letošního filmového festivalu z Benátek.

Prezentace proběhne v angličtině (Tina Sauerlaender) a češtině (Jan Freiberg). Spolupořádá Institut intermédií ve spolupráci s Galerií Na shledanou a s podporou Českých center.

Virtuální bublina, nebo budoucnost trhu s uměním?

Digitální umění známé pod zkratkou NFT dobývá světový trh. Tyto digitální obrazy či videa se odlišují tím, že spolu s nimi získá majitel certifikát o jejich jedinečnosti. Lze je kopírovat, ale originál je jen jeden a jeho držitel je známý díky technologii blockchain, která se užívá při těžbě kryptoměn. A pouze těmi lze také za NFT platit. Přesto nejde o kuriozitu. Obchoduje s nimi petrohradská Ermitáž i aukční síň Christie’s. A za poslední kvartál se v obchodech s nimi otočilo 2,5 miliardy dolarů.

Na obrazovce počítače stojí virtuální postavička, takzvaný avatar, a čeká, až si ji uživatel upraví k obrazu svému. Vybere barvu a střih vlasů, oblečení, pohlaví, přezdívku. Nejde však o pohled na úvodní stránku nějaké počítačové fantasy hry, touto nezvyklou cestou se nyní chodí nakupovat umění. Počátkem září v Česku otevřela DSC Gallery jako jedna z prvních v Evropě svou virtuální galerii v takzvaném metaprostoru. Obchoduje se tu pomocí kryptoměn a ke koupi nejsou klasické obrazy či sochy, ale digitální tokeny, známé pod zkratkou NFT.

„Spolu s německou König Gallery je naše DSC Gallery možná jedinou reálnou kamennou galerií v Evropě, která má pobočku ve virtuální realitě,“ komentuje odvážný krok majitelka galerie a investiční expertka pro současné umění Olga Trčková. Na podobě tohoto prostoru se podílel architekt Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj, nachází se na celosvětové platformě zvané Decentraland a v současné době tu lze koupit NFT od českých umělců, jako jsou Jiří Dokoupil, Jiří Černický či Jakub Matuška alias Masker.

Klientela z USA

Zní to jako podivný sen spisovatele sci‑fi, ale trh začal nejpozději letos v březnu brát prodej těchto jedinečných digitálních tokenů jako realitu s možným zásadním dopadem do budoucna. Prestižní galerie Christie’s tehdy vydražila NFT dílo umělce jménem Beeple za 69 milionů dolarů. To, co možná dlouho vypadalo jako kuriozita či jakási virtuální obdoba sběratelských kartiček bez zásadní umělecké hodnoty či investičního potenciálu, se náhle stalo předmětem zájmu největších hráčů na trhu. Ostatně Beepleovo dílo zvané Everydays: the First 5000 Days není žádný digitální obrázek. Jde o monumentální koláž, jejíž výroba trvala 13 a půl roku a která v sobě spojuje 5000 různých děl.

Jiří Černický: Lenin Starting Foto: DSC Gallery

V čem je specifikum digitálních tokenů? Po dekádách, kdy existuje digitální umění v různých podobách, přinášejí způsob, jak s ním efektivně obchodovat a jak dané dílo zhodnotit. Neboť každý takový NFT neboli non‑fungible token (nezaměnitelný token) je originál. Díky blockchainové technologii, která se používá i ve světě kryptoměn, dostane každý majitel spolu s tokenem digitální certifikát, že vlastní jedinou původní verzi daného díla, a nikoliv kopii. Dosud byl nejsnazší způsob, jak zpeněžit digitální obraz, vyrobit tištěnou verzi. Jenže takových lze vytisknout nekonečné množství a jako investice jsou takřka bezcenné.

„Největší výhodou je rozhodně možnost monetizace digitální tvorby. Doteď bylo poměrně těžké i pro větší umělce uživit se osobní tvorbou,“ říká Filip Hodas. „V tom jsou NFT revoluční.“ Jeho digitální obrazy, hrající si s různými popkulturními vlivy či postapokalyptickými motivy, si získaly celosvětovou popularitu. I díky sociální síti Instagram, kde má přes 600 tisíc sledujících.

Přesto se donedávna živil hlavně reklamou pro velké zahraniční klienty jako Adidas, Coca‑Cola či BBC. Nyní jsou pro něj NFT hlavním zdrojem příjmů a hodnota všech jeho NFT obrazů na trhu se pohybuje okolo 40 milionů dolarů. „NFT jsou pro mě řádově výnosnější a poskytly mi finanční zajištění na mnoho let dopředu během necelého roku,“ přibližuje sílu přímého digitálního prodeje Hodas. Odhaduje, že většina jeho klientely je ze Spojených států, byť ve virtuálních galeriích často investoři či sběratelé vystupují anonymně.

Navnadit sběratele

Další výhodou pro umělce je, že na sekundárním trhu jdou z každého dalšího prodeje procenta autorovi. „To je velký argument, aby do toho šli i s tím, že prvotní cena je nižší, než jsou zvyklí,“ popisuje pravidla nového a stále ještě se rodícího trhu Olga Trčková z DSC Gallery. Zatím jsou podle ní na českém trhu díla podhodnocená. Každý galerista musí přijít s vlastní strategií a cenotvorbou. A přesvědčit umělce.

„Přece jen máme v nabídce autory, kteří prodávají obrazy za desítky tisíc eur, a ti nejspíš na tento segment mohou mít úplně jiný pohled než autoři prodávající obrazy za desítky tisíc korun. Ale je na galerii, aby připravila superkvalitní selekci umělců nebo kolekci děl, a bude prestiží pro umělce, aby byl součástí. Tomu věřím. I za nízké startovací ceny,“ říká galeristka Trčková.

Například sérii videí Jiřího Georga Dokoupila Treasures in the Sea nabízí DSC Gallery za tři etherea, což je kryptoměna, v níž se s NFT obchoduje. V přepočtu necelých osm tisíc eur. „To je na autora této prestiže nic,“ komentuje nabídku Trčková. Plusem pro umělce je fakt, že cena může jít strmě nahoru. Kdo si například koupil NFT The Currency od Damiena Hirsta za počátečních dva tisíce dolarů, o pár dní později už ho mohl nabízet za 15 tisíc.

Správně koupené NFT se může zhodnotit výrazně. Zároveň se otevírá prakticky nekonečný trh. Zorientovat se na něm je násobně obtížnější než ve světě zavedených galerijních institucí a fyzických uměleckých artefaktů, které prodávají. Vodítkem ke správné koupi může být kurátorský výběr, jaký nabízí například zmíněný Damien Hirst či zavedená galerie. A do obchodů se pouštějí i ty největší instituce. Například petrohradské muzeum Ermitáž na začátku září nabídlo k prodeji digitální verze některých svých slavných děl. Třeba obrazu Madonna Litta od Leonarda da Vinci nebo Šeříkového keře od Vincenta van Gogha.

Při obchodování s původními digitálními NFT díly musí tvůrci i galeristé přemýšlet nad prostým faktem, že mnoho sběratelů touží po tom, aby si mohli nový přírůstek do sbírky vystavit. „Abychom povzbudili konzervativnější investory, uvažovali jsme stejně jako Damien Hirst a chceme vedle fyzického díla nabízet i NFT téhož díla. Paradox tkví v tom, že koupit musíte právě NFT, zatímco fyzický obraz dostanete zdarma jako dárek,“ popisuje Olga Trčková jednu ze strategií DSC Gallery, jak navnadit sběratele.

Ekologická stopa

Ve světě už prodeje NFT generují pozoruhodná čísla. V době, kdy Beeple prodával své dílo Everydays: the First 5000 Days za 69 milionů dolarů, probíhalo týdně dalších 80 tisíc transakcí. V prvním čtvrtletí letošního roku se obchodovalo s NFT v hodnotě dvou miliard dolarů, ve druhém čtvrtletí byla částka ještě o půl miliardy vyšší.

Digitální obrazy českého umělce Maskera neboli Jakuba Matušky ze série Visitors of Croatia nabízí DSC Gallery za 0,25 etherea, tedy 750 dolarů. Foto: DSC Gallery

Existuje mnoho digitálních tržišť, kde lze NFT nakoupit. Například Opensea, SuperRare nebo Rarible. Vypadají jako běžné on‑line obchody, jen měnou je tu kryptoměna ethereum. Jsou plné kurátorovaného obsahu, ale i děl, která budou v budoucnosti bezcenná. „Jestli něco v rámci NFT bude mít trvale hodnotu, tak to budou projekty velkých jmen světa umění nebo nějaký kurátorský výběr umělců, třeba i méně známých, za kterými stojí dobrá galerie,“ říká Trčková. Podotýká však, že tam lze narazit na spoustu „plevelu“ a ve vteřině se spálit.

Filip Hodas upozorňuje, že další nevýhodou z pohledu umělců může být potřeba zorientovat se ve světě kryptoměn. A dále potenciálně vysoké náklady na takzvané mintování, tedy zapsání tokenů na blockchain, čímž vznikne digitální certifikát o jejich pravosti. Je to energeticky náročná operace a za transakční poplatek lze při vysokém vytížení sítě dát i několik stovek dolarů za kus. S tím souvisí i ekologická stopa, která je – alespoň prozatím – stejně jako při těžbě kryptoměn značná.

Jako jeden z prvních na ekologickou zátěž upozornil francouzský umělec Joanie Lemercier, zaměřující se na futuristické světelné sochy. Ten vydal šest NFT videí inspirovaných takzvanými platónskými tělesy, tedy pravidelnými mnohostěny. „Ukázalo se, že to za deset vteřin spotřebovalo stejně energie jako můj ateliér za dva roky,“ poznamenal na svých webových stránkách.

Bláznivé snění

Podle některých kritiků je fenomén NFT bublina, která jednou splaskne. Podle jiných jde o způsob demokratizace trhu s uměním. A může přilákat jiné sběratele než běžné aukční síně. Ostatně on‑line svět Decentraland, kde si DSC Gallery na ploše 16 digitálních metrů čtverečních vybudovala svou virtuální pobočku, mnohem více připomíná prostředí her typu Minecraft než místo, kde se investuje. Však také nabízí mnoho jiných aktivit než jen návštěvu umělecké galerie. Třeba návštěvu kasina či diskotéky.

Investice do umění Stáhněte si přílohu v PDF

„Řešili jsme, co vlastně je galerie ve virtuální realitě, kterou může navštívit jenom váš avatar. Nese to celou řadu výzev a bláznivého snění. A my se společně zamýšlíme nad tím, jak tento prostor definovat, jaké možnosti v něm nabídnout, jak jej dál rozvíjet,“ říká Trčková. Virtuální galerie v podobě tubusu vyrůstajícího z mraků vzhůru k obloze, na který jako bychom hleděli z Letné do míst, která připomínají umístění skutečné DSC Gallery v Dlouhé ulici, má mnoho pater. A v nich si kromě prohlídky umění lze i dát schůzku či pořádat různé eventy.

„NFT jsou projevem měnící se doby. Je to budoucnost a té neunikneme. Kdo tam bude dřív, bude mít výhodu,“ domnívá se Trčková. Sama miluje sci‑fi, a kdyby se nevěnovala umění, otevřela by si nejspíš vydavatelství s vědecko‑fantastickou literaturou. Nyní se podílí na budování světa, který ještě nedávno patřil na stránky sci‑fi románů. Teď však přistává „na planetě Zemi“ a hodlá proměnit trh s uměním od základů. „Já se metasvěta nebojím,“ směje se Olga Trčková. „Čekám na něj celý život.“

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Investice do umění.